Fráze a věty jsou jako stavební kameny pro věty. Oba hrají zásadní roli, ale klauzule jsou zvláštní, protože jsou to úplné nápady, které mohou stát samostatně. Představte si je jako celé věty ve větších větách.
Fráze jsou skupiny slov, které spolupracují, ale nevyjadřují úplnou myšlenku. Často fungují jako části věty, přidávají detaily nebo informace.
Na druhé straně věty mají předmět (o kom nebo o čem věta je) a sloveso (co podmět dělá nebo se děje). Mohou dávat smysl samy o sobě a nespoléhají na to, že zbytek věty pochopí.
Porozumění frázím a větám je v anglické gramatice zásadní, protože nám pomáhají vytvářet jasné a smysluplné věty. Dávají našemu psaní strukturu a hloubku, což nám umožňuje efektivněji vyjadřovat myšlenky. Pokud budete vědět, jak je správně používat, vaše psaní bude pro čtenáře silnější a poutavější.
Co je to fráze?
Fráze je sbírka slov, která mohou obsahovat důležité části věty, jako je podstatné jméno nebo sloveso. Na rozdíl od úplné věty však fráze nemá jak předmět (ten, kdo provádí akci), tak predikát (který vám říká, co subjekt dělá). Místo toho přidává podrobnosti nebo informace do věty tím, že mluví o předmětu, předmětu, slovesu nebo kontextu.
Řeknete-li například „starý dům u řeky“, tato skupina slov tvoří frázi, která poskytuje další podrobnosti o podstatném jménu „dům“. Fráze činí věty popisnějšími nebo konkrétnějšími.
Mějte na paměti, že zatímco věty se skládají z frází, vyjmutí fráze z věty z ní samo o sobě nemusí udělat úplnou větu. Fráze spolupracují s jinými slovy, aby vyjadřovaly úplnost myšlenky a nápady.
Porozumění frázím je zásadní při sestavování vět, které efektivně sdělují zamýšlené sdělení. Fungují jako základní stavební kameny, které dodávají našemu jazyku hloubku a detaily a pomáhají nám vyjadřovat se přesněji.
8 typů frází v anglické gramatice
Ve světě anglické gramatiky hrají různé typy frází různé role. Tyto fráze, nezbytné pro vytváření vět, přicházejí v osmi různých formách:
1. Podstatná jména Fráze
Jmenná fráze obsahuje podstatné jméno a slova, která jej popisují. Například ve větě „Nadaný, chytrý student vystuduje“ je podstatná fráze „talentovaný, chytrý student“. Je to jako skupina slov, která nám říká o osobě, místě, věci nebo myšlence.
Přídavná jména, slova, která popisují podstatná jména, jsou také součástí podstatných frází. Pomáhají poskytnout více podrobností o podstatném jménu. Pochopení podstatných frází nám pomáhá vytvářet lepší věty, díky čemuž je naše psaní popisnější a zajímavější. Je to jako mít speciální nástroj k vytvoření jasnějších obrázků v našich myslích, když jsme číst nebo psát.
2. Slovesné fráze
Slovesná fráze zahrnuje sloveso a jeho slova, která popisují nebo upravují akci. Například v „Kočka klidně spí“ je slovesná fráze „spí klidně“. Tyto fráze vyjadřují akce, stavy nebo výskyty ve větě. Mohou obsahovat pomocná slovesa (např. „je“, „byl“ nebo „bude“) a příslovce (např. „rychle“ nebo „šťastně“), která poskytují více podrobností o akci.
Porozumění slovesným frázím pomáhá pochopit, jak se akce dějí, a jejich nuance ve větách. Například „Pracovala pilně“ ukazuje slovesnou frázi „byla pilně cvičila“, což ilustruje neustálé úsilí, které vkládala do praxe.
Také čtení: Americká slangová slova
3. Gerundské fráze
Gerundiová fráze začíná slovesem končícím na -ing, které působí jako podstatné jméno. Například „Čtení knih je příjemné“. Zde „čtení knih“ funguje jako gerundiová fráze. Tyto fráze slouží jako předměty, předměty nebo doplňky ve větách. Mohou obsahovat modifikátory, jako jsou přídavná jména nebo příslovce.
Rozpoznání gerundiových frází pomáhá při pochopení jejich role ve větách. Označují akce nebo činnosti a jsou klíčové při vytváření jasných a stručných vět. Správná identifikace a používání gerundiových frází zlepšuje komunikační dovednosti, pomáhá při efektivním psaní a mluvení. Zvládnutí těchto struktur usnadňuje lepší porozumění větné stavbě a gramatice.
4. Infinitivní fráze
Infinitivní fráze začínající slovem „to“ se skládá z infinitivního slovesa. Ukazuje, co kdo chce nebo zamýšlí udělat. Například ve větě „Gerardovým snem je studovat klasiku“ je infinitivní fráze „studovat klasiku“. Vysvětluje Gerardovu touhu dozvědět se o klasické literatuře nebo předmětech. Infinitivní fráze mohou vyjadřovat cíle, touhy nebo účely jasným a stručným způsobem.
Tyto fráze často následují po slovesech jako „chtít“, „plánovat“ nebo „doufat“. Jejich porozumění pomáhá rozpoznat něčí záměry nebo cíle ve větě.
5. Apozitivní fráze
Výstižná fráze přidává další podrobnosti o podstatném jménu. Je to skupina slov označených čárkami, které poskytují více informací o podstatném jménu. Například ve větě „Můj bratr, Malcolm, je vědec“, je „Malcolm“ výstižná fráze, která o „můj bratr“ vypovídá více.
Tyto fráze poskytují podstatné nebo nepodstatné podrobnosti. Pomáhají objasnit nebo přidat zajímavé informace do věty. Ať už jde o identifikaci osoby podle jejího vztahu nebo nabízení dalších faktů, výstižné fráze dělají věty popisnějšími a poutavějšími.
6. Participální fráze
Účastnická fráze začíná slovesem, které se modifikuje tak, aby působilo jako přídavné jméno nebo podstatné jméno. Pomáhá vysvětlit akce nebo popsat věci ve větě. Například ve větě „Po dokončení domácího úkolu šel Jack spát“ je participiální fráze „Po dokončení domácího úkolu“. Dodává více detailů tím, že mluví o tom, co se stalo, než Jack šel spát.
Tyto fráze, vytvořené z přítomných nebo minulých příčestí, činí věty zajímavějšími a poskytují další informace o činnostech nebo předmětech. Jsou jako tajná ingredience, která koření, jak se písemně vyjadřujeme.
7. Předložkové fráze
Předložková fráze používá slova jako „on“, „in“ nebo „with“ k zobrazení toho, kde nebo jak něco je. Vezměte si tuto větu: „Pekař udělal třešničku na dort.“ Zde je předložková fráze „na dortu“ a říká nám, kam se poleva poděla. Tyto fráze mohou vypovídat o místě, čase, směru nebo vztahu. Například „pod stolem“, „během dne“ nebo „s přítelem“.
Do vět přidávají detaily a činí je přehlednějšími. Pochopení předložkových frází pomáhá při psaní a mluvení, protože poskytují více informací o předmětu a jeho okolí, díky čemuž jsou věty popisnější a poutavější.
8. Absolutní fráze
Absolutní fráze obsahuje předmět bez akčního slovesa a upravuje celou větu. Vezměme si například větu: „Odešel z místnosti, jeho boky se houpaly.“ Zde absolutní fráze „houpání boky“ postrádá sloveso, ale přidává popisný detail.
Tyto fráze se obvykle skládají z podstatného jména a příčestí (forma slovesa -ing nebo -ed). Poskytují další informace o hlavní větě, často vyjadřující simultánní akce nebo podmínky. Ačkoli to není úplná věta sama o sobě, absolutní fráze zlepšuje porozumění tím, že nabízí další kontext nebo popis. Mohou vnést do psaní živost a hloubku a vykreslit čtenáři podrobnější obrázek.
Také čtení: 85 Příklady přirovnání
Co je doložka?
Věta je skupina slov, která tvoří součást věty a vyjadřuje úplnou myšlenku. Každá věta má dvě základní části: předmět (hlavní osoba, věc nebo myšlenka) a sloveso (čin nebo stav bytí). Mohou stát samostatně jako věta nebo spolupracovat v rámci větší věty. Věty se skládají z nezávislých vět, které mohou stát samostatně, a závislých vět, které se spoléhají na nezávislou větu, aby doplnily svůj význam.
Například ve větě „Kočka honila myš“ je „Kočka“ předmětem a „honil“ je sloveso, což z něj činí nezávislou klauzi, protože může stát samostatně. Ve větě „Když kočka honila myš“, „Když kočka pronásledovala myš“ je však závislá věta, která potřebuje více informací k vytvoření úplné myšlenky.
Porozumění větám nám pomáhá vytvářet dobře strukturované věty a sdělovat jasné myšlenky. Umožňují nám popsat akce, stavy, místa a další informace o tématech, o kterých diskutujeme.
4 typy vět v anglické gramatice
V anglické gramatice existují čtyři primární typy vět, z nichž každá slouží odlišným účelům při sestavování vět. Tyto věty hrají klíčovou roli při vyjadřování myšlenek a spojování myšlenek ve větě.
1. Hlavní věty
Hlavní věta ve větě se skládá z podmětu a slovesa. Může to být věta samotná nebo může být spojena s jinou částí, aby poskytla více podrobností. Například v knize Lva Tolstého Vojna a mír je jednoduchá věta: „Kaply kapky“. Zde je „drops“ podstatné jméno a „dripped“ je sloveso, které tvoří hlavní větu.
Když jsou dvě hlavní věty spojeny s čárkou a souřadicí spojkou, tvoří souvětí. Příkladem může být: "Můj pes byl neklidný, tak jsme šli na procházku."
Hlavní věty jsou stavebními kameny vět. Obsahují základní prvky, které vyjadřují kompletní myšlenky. Například „kočka spala“ je hlavní věta, protože má předmět („kočka“) a sloveso („spala“), což tvoří úplnou myšlenku.
Pochopení hlavních vět pomáhá při vytváření smysluplných vět. Dávají strukturu a jasnost tomu, co komunikujeme, a umožňují nám efektivněji vyjádřit naše myšlenky.
2. Věty vedlejší
Vedlejší věta, často spojená slovy jako „protože“, „jako“ nebo „zatímco“, je menší část věty spojená s hlavní myšlenkou. Může se také spojit s hlavní větou pomocí koordinačních slov jako „nebo“, „ale“ nebo „zatím“. Když stojíte samostatně, vedlejší věta se může zdát jako úplná věta, ale potřebuje spojovací slovo, aby dávala smysl v širším kontextu.
Vezměte například větu „Spadl, protože o něj někdo zakopl“. Zde je „protože byl podražen“ vedlejší věta, která přidává další podrobnosti k tomu, proč spadl. Sama o sobě nevyjadřuje úplnou myšlenku, ale doplňuje hlavní myšlenku ve větě.
Vedlejší věty poskytují další informace, objasňují podrobnosti nebo ukazují vztahy mezi různými částmi věty. Dodávají naší komunikaci hloubku a složitost tím, že poskytují více kontextu a vysvětlení. Pochopení toho, jak tyto věty fungují ve větné struktuře, pomáhá při vytváření jasnější a přesnější komunikace.
3. Přídavná jména
Přídavná věta někdy nazývaná příslovečná věta je část věty, která nemůže stát sama o sobě a je spojena s hlavní větou slovy jako „kdo“, „kdo“, „čí“, „který“ nebo „to“. .“ Může se také propojit pomocí slov jako „kdy“, „kde“ nebo „proč“. Jednoduše řečeno, poskytuje další informace o podstatném jménu nebo zájmenu v hlavní větě.
Představte si toto: když přidáte podrobnosti do věty o osobě, věci nebo dokonce situaci, můžete použít klauzuli s přídavným jménem. Například ve větě „Plakala, když ji Brad vyhodil“, je část „když ji Brad vyhodil“ přídavným jménem. Vysvětluje více o době nebo situaci, která pláč způsobila.
Tyto věty pomáhají učinit naše věty bohatšími a jasnějšími. Poskytují konkrétnější podrobnosti, které nám pomáhají porozumět tomu, kdo, co, kdy, kde, proč nebo jak situace. Ať už jde o popis osoby, místa nebo události, přídavné věty dodávají hloubku a kontext tomu, co říkáme.
4. Podstatné věty
Podstatná klauze je jako zvláštní část věty, která nahrazuje podstatné jméno. Představte si, že máte větu: "Zlatá medaile patří vítězi." No, můžete to trochu změnit a říct: "Zlatá medaile dostane ten, kdo vyhraje závod." Vidíš, co se tam stalo? „Kdo vyhraje závod“ nastoupil na místo „vítěze“. To je podstatná věta, která dělá své!
Představte si klauzuli podstatného jména jako náhradu za běžné podstatné jméno, ale je to o něco krásnější. Není to jen jedno slovo; je to celá skupina slov působících jako podstatné jméno. Takže místo toho, abyste řekli něco jednoduchého, jako je „osoba“ nebo „místo“, k provedení práce používáte celou mini-větu.
Když najdete klauzuli podstatného jména, je to jako najít tajnou pasáž ve větě. Je tam, vykonává práci podstatného jména, ale je o něco delší a podrobnější. Je docela skvělé, jak můžeme věci přepínat ve větách, aby byly zajímavější, že?
Také čtení: 59 Příklady metafor
Klauzule vs. fráze ve větách
Když píšeme věty, je důležité pochopit rozdíl mezi větami a frázemi. Věta je úplná myšlenka s předmětem a slovesem. Na druhé straně je fráze sbírka slov, která přidává podrobnosti k předmětům nebo předmětům ve větě, ale sama o sobě netvoří úplnou myšlenku.
Klauzule, zejména podřazené nebo příbuzné, často potřebují spojky připojit je k hlavní větě. Přes tento dodatek stále obsahují předmět a sloveso. Ve složitých větách se věty mohou skládat z jedné nebo dvou frází, ale tyto fráze nemohou fungovat nezávisle.
Zvažte například toto: „Kočka sedící na podložce honila myš.“ Zde je „sedět na podložce“ frází upravující předmět „kočka“. „Kočka honila myš“ je však úplná klauzule, která tvoří úplnou myšlenku.
Porozumění větám a frázím pomáhá při sestavování vět, které vyjadřují úplné myšlenky a poskytují další podrobnosti. Klauzule dávají větám strukturu a soudržnost tím, že prezentují kompletní myšlenky, zatímco fráze vylepšují věty přidáním popisných prvků, aniž by samy tvořily úplné myšlenky.
Napsat komentář